V časných ranních hodinách 5. května roku 1970, znechucena falešností šířenou novodobými „gurui“, jak se tito lidé sami označují, a toužící po tom, aby všichni hledající pravdy získali svou Seberealizaci, otevřela Šrí Mátadží na malé pláži u Nargolu (asi 150 km od Bombaje) prapůvodní Sahasráru - sedmé centrum, které je sjednocením a vrcholem naší duchovní evoluce. Tím otevřela cestu Kundaliní, aby bez úsilí mohla vzestoupit v každé lidské bytosti, která si přeje získat svoji Seberealizaci, spojení se svým pravým nitrem a s Božským.
Šrí Mátadží popsala tuto historickou událost:
Je to na duchovní úrovni největší událost v celém Vesmíru...
Bez této události by nebylo možné dávat lidem hromadně realizaci.
Jakmile byla Sahasrára otevřena, celá atmosféra byla naplněna ohromnou čaitanjou, na obloze bylo vidět ohromné světlo a celé to přišlo na tuto Zemi, jako by prudký liják nebo vodopád s tak ohromující silou jako bych si toho nebyla vědoma a ohromilo mě to. Toto dění bylo tak ohromné a neočekávané, že jsem byla omráčena a utichla jsem v té nádheře. Uviděla jsem prapůvodní Kundaliní stoupající jako velikou pec a pec byla velmi klidná, ale její vzhled byl spalující, jako když rozehřejete kov, který pak má hodně barev. Stejně tak Kundaliní byla vidět jako pec, jako tunel, jako ta zařízení pro spalování uhlí, která vyrábějí elektřinu: A roztáhlo se to jako teleskop a vyšlo to jedno po druhém jako rány - prásk, prásk, prásk - právě tak. Všechno jsem to začala vidět a ztrácela jsem se v radosti. Byla jsem jako umělec pozorující své vlastní tvoření a cítila jsem radost velkého naplnění. Po té, co jsem vyšla z tohoto krásného zážitku, rozhlédla jsem se kolem sebe a viděla jsem lidské bytosti tak slepé. Úplně jsem se zklidnila a přála jsem si, abych dostala šálky, které bych mohla naplnit nektarem, ne samé kameny.“
Sahadža jóga byla založena. Šrí Mátadží začala tím, že dávala Seberealizaci malým skupinám hledajících v Indii, a to tak, že se dotýkala jejich center podél páteře. Potom se u první skupiny dvanácti hledajících probudila Kundaliní: Hromadná seberealizace začala. Sahadža jóga se začala šířit velmi rychle v malých vesnicích v Indii,kde žili nevinní lidé, kteří byli připraveni přijmout tento Boží dar s otevřeným srdcem. Krátce nato byl manžel Šrí Mátadží jmenován generálním tajemníkem mezinárodní námořní organizace při OSN se sídlem v Londýně. Jejich domovem se tak stal Londýn. Prvních sedm hledajících ze Západu získalo svoji Seberealizaci a stalo se sahadža jogíny (praktikujícími sahadža jógu). Sahadža jóga se pomalu začala šířit po celé Evropě a do Severní Ameriky. Šrí Mátadží byla velmi dychtivá, aby zachránila své americké děti ze spárů falešných guruů, kteří přepadli tuto zemi a okrádali lidi ve jménu duchovnosti.
V roce 1972 prodala své zlaté klenoty, aby mohla odjet do Ameriky. Navštěvovala místo za místem, ale její poselství nebylo vyslyšeno, protože hledající v těch dobách byli příliš naivní, než aby si uvědomili, že Pravdu lze získat i bez placení horentních sum. Na zpáteční cestě jim věnovala tuto báseň. V roce 1989, po pádu železné opony, se sahadža jóga jako blesk rozšířila v Rusku a v zemích východního bloku, kde desítky tisíc hledajících naplňovaly stadióny, aby mohly naslouchat přednáškám Šrí Mátadží a získat svoji Seberealizaci.
V dnešní době je sahadža jóga praktikována na všech pěti kontinentech a plnou silou se dostává do pozornosti vědecké, politické, ekologické i duchovní veřejnosti jako možnost řešení dnešní krize zevnitř.