Když Kundaliní stoupá centrálním kanálem, musí projít oblastí, kterou nazýváme
void (prázdnota). Tato oblast není čakrou, ale spíše mezerou mezi sídlem
Kundaliní a začátkem bludného nervu parasympatického nervového systému (je
umístěna přímo pod srdcem). Void vytváří kruh, který vyplňuje oblast břicha a
zahrnuje v sobě svádhišthána a nábhí čakru. Svádhišthána čakra se ve
skutečnosti pohybuje ve voidu a krouží kolem nábhí čakry. Cesta naší pozornosti
od starosti o jídlo, oblečení, přístřeší a rodinnou lásku, k zájmu o naši
duchovní podstatu musí projít voidem. Je to tato oblast, kde získáváme naši
hloubku a přitažlivost, náš smysl pro pravdu a její dosažení. Princip hledání a
dosažení pravdy (princip mistra, gurua) sídlí tady. Spolu s naším probuzením
silou Kundaliní se v nás začínají rozvíjet vlastnosti zodpovědnosti,
důstojnosti a sebeúcty. Začíná se projevovat dharma, smysl pro spravedlnost.
Přechod od materiálna k duchovnu vyžaduje znalost pravdy a poznání jak žít.
Abychom se takovému způsobu života naučili, přišlo nám pomoci mnoho proroků a
duchovních mistrů. Těmi hlavními učiteli nebo prapůvodními mistry jsou Abrahám,
Mojžíš, Sokrates, Lao-c´, Konfucius, Džanaka, Zoroaster, Mohamed, Nanaka, Sai
baba ze Širdi (zemřel 15.10.1918).
Praktikováním sahadža jógy jsme vedeni těmito velkými mistry a získáváme vědění
božského stavu (plného uvědomění si vlastního já). Prostřednictvím svého nového
vibračního vědomí můžeme ověřit pravdivost jejich učení. Učení těchto mistrů a
dokonce jen jejich jména vydávají chladné vibrace .
Můžeme také vyzkoušet vibrace současných učitelů a organizací. Když budou
vibrace teplé nebo jednoduše ustanou, poznáme tak falešné učitele, učení,
náboženství nebo organizace, které jsou namířeny proti vůli Boha. Každý učitel
nebo učení, které vede k fanatismu, nerozvíjí sebeúctu a sebekontrolu, nebo
které vyvolává závislost na nějaké osobě, nějakému písmu nebo představách, jde
proti principu mistra v nás.
V sahadža józe se stáváme svými vlastními mistry, protože jsme
díky seberealizaci sami spojeni s oceánem pravdy, který je zdrojem všeho
čistého vědění.
*Dharma: přirozené hranice lidského chování, morálka, desatero přikázání